Historie kina

Před první světovou válkou vznikly biografy ve velkých městech, po ní pronikla tato vymoženost i do venkovských měst a městeček. Roku 1920 žádala o kinematografickou licenci pro Lišov firma K. Žák a spol. z Třeboně, v téže době se o ní zajímali také Lipovští invalidé. Oběma zájemcům však položilo obecní zastupitelstvo do cesty překážku v podobě usnesení, že místní potřeba nevyžaduje zřízení kinematografu.

Začátkem roku 1922 zamítla obec zádost místní jednoty Československé obce legionářské o povolení stálého biografu v sále u Bohoňků a ve stejném roce odmítla také udělit licenci Sokolům. Jelikož obecní zastupitelé mezitím pochopili význam tohoto kulturního zařízení, rozhodli se požádat o koncesi sami jménem obce. Přestože získali patřičné povolení(1923), začátkem roku 1924 od svého záměru opět upustili.

Zájem znovu projevila Československá obec legionářská a Sokol – Lišovská obec se tentokrát rozhodla doporučit Sokol, protože pro ni představoval větší záruky(měl především širší členskou, a tedy i hmotnou základnu). Licence platila tři roky a po uplynutí této lhůty ji obec dále prodlužovala. Sokolové umístili svůj biograf v prostoru hostince č. 139. Kino si rychle získalo značnou diváckou oblibu a například za rok 1937 tady bylo promítnuto 124 filmů, z toho 26 českých.

Biograf TJ Sokol pořádal velmi představení pro školní mládež. Sokolům patřilo kino ještě několik let po druhé světové válce, než bylo v roce 1949 zestátněno. Roku 1964 došlo k jeho celkové přestavbě. Zůstalo a zůstává důležitým kulturním stánkem města Lišov. Nyní kino „Svět“ prošlo celkovou stavební rekonstrukcí a dočkalo se také digitalizace.